Prvotní název obce zněl Kvašenovice (= ves lidí Kvašenových), samohláska v nepřízvučné hlásce zanikla a postupným změkčením vznikl dnešní název Kvášňovice.
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1364. Vznik obce můžeme ale posunout výrazně do minulosti vzhledem k tomu, že kostel sv. Bartoloměje byl postaven mezi lety 1240 – 1260.
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel postavený v pozdně románském slohu je největší dominantou obce. Nejhodnotnějším stavebním článkem kostela je románský portál z doby kolem roku 1240, stavebně spadající do okruhu tzv. burgundské gotiky. Portál je půlkruhový s pravoúhle ustupujícím ostěním. Je opatřen tympanonem zdobeným reliéfem s obloučkovým vlysem. Je zaznamenáno jen několik málo jemu podobných.
Po roce 1400 došlo ke gotizování presbytáře. Barokní úpravy kostela vznikly mezi lety 1751 – 1768.
Hlavní oltář s vyobrazením sv. Bartoloměje pochází z roku 1797. Na postranních oltářích jsou obrazy s Ecce Homo a Paní Marii Sušickou.
Důležitost farnosti dokazují nejen hroby Ferdinanda Karla z Riesenberka a Petra Oseleckého z Oselce a Dlouhé vsi, ale i šest náhrobků rodu Dlouhoveských a Švihovských.
Podle farní relace náležely do farního obvodu Kvášňovice, vedle samotného farního centra ještě Nekvasovy, Chlumy, Lažany (pozdější Defurovy), Maňovice, Černice a Olšany.
Fara
Jádro stavby pochází z 15. století, další stavební etapy pochází ze 17. a 18. století. Jedná se o mimořádnou architekturu s dochovanými konstrukcemi z několika stavebních etap.
Škola
V roce 1784 byla v obci otevřena škola. Z jednotřídky vznikla v roce 1868 dvojtřídka a v roce 1878 byla zřízena třída třetí. Do této školy chodily děti ze všech šesti výše uvedených obcí. V roce 1967 byla škola kvůli nedostatku dětí uzavřena. V současnosti se v ní nachází čtyři obecní byty.
Socha sv. Jana Nepomuckého
V blízkosti kostela stojí na kamenném podstavci dřevěná výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého. Socha světce v rochetě a typickém postoji byla zhotovena v roce 1832 na památku toho, že se obci vyhnula cholera.
Sbor dobrovolných hasičů
V roce 1896 byl na popud faráře Františka Dítka založen Sbor dobrovolných hasičů. V tomto roce došlo i k nákupu hasičské stříkačky tzv. koňky, která se využívá dodnes při hasičských slavnostech.
První a druhá světová válka v Kvášňovicích
Během 1. sv. v. bylo odvedeno celkem 99 místních rodáků. 18 mužů se bohužel již nikdy nevrátilo. Na jejich počest byl v roce 1922 slavnostně odhalen pomník padlým vojínům před místním kostelem, kde již od konce války rostla Lípa Svobody. Za pomníkem byla v roce 1930 na počest prvního československého prezidenta vysazena navíc Lípa Masarykova.
V důsledku březnových událostí roku 1938 byly na návsi vysazeny tři lípy k upomínce ztráty samostatnosti a vzniku Protektorátu Čech a Moravy.
Na nucené práce do Německa muselo odejít 33 místních občanů. Do koncentračního tábora v Terezíně byla odvedena židovská rodina Schwarzova, která se bohužel po válce do Kvášňovic již nevrátila. Místní farář Jan Němec byl zatčen a odvezen do koncentračního tábora v Dachau za to, že nepozdravil znak Říše, neposlouchal státní nařízení a brzdil klidný vývoj v Protektorátě. Na konci války byl z Dachau osvobozen.
7. května 1945 došlo k osvobození Kvášňovic americkou posádkou dělostřelectva.